Dešťová bouře právě skončila a chlapec a jeho otec se vydali na procházku do chladného jarního vzduchu. Po dešti se oba rádi společně procházeli. Vždy to bylo tak tiché a klidné.
Když šli, chlapec se náhle otočil k otci a zeptal se: "Proč mají někteří lidé jinou barvu pleti?"
Otec byl mírně zaskočen. Byla to taková náhlá otázka. Co by měl říct svému synovi? Chvíli přemýšlel a najednou se odmlčel... V dálce něco zahlédl.
Klekl si na jedno koleno a ukázal na tvořící se duhu. Otec se místo toho rozhodl položit synovi otázku. "Co když má duha jen jednu barvu?"
Malý chlapec se podíval na duhu. Nejprve vypadal zmateně a řekl: „Byl bych velmi smutný, kdyby duha měla pouze jednu barvu“.
Pak chlapci táta uviděl úsměv na tváři svého syna a záblesk v očích. Chlapec vzrušeně vyhrkl: "Bůh musí být velmi chytrý, aby udělal svět tak krásným."
Otec pak ucítil knedlík v zátylku a slzu hrdosti na levé tváři. Jeho 7letý syn právě pochopil to, co tolik lidí nedokáže pochopit.
Otočil se ke svému synovi, jemně ho pohladil po zádech, políbil syna na čelo a jednoduše řekl: „Ano, je chytrý“.
Když otec vstal, jeho dítě jemně vklouzlo svou rukou do otcovy ruky.
Společně šli směrem k duze.
"Jsme Boží duha,
Kde je rozmanitost, tam je krása“
Kevin Heath – More4kids International
Jaký krásný příběh...děkuji za sdílení 🙂